/ Nanumto Plus / Pro své členy, příznivce a zájemce vydává Česko-korejská křesťanská společnost číslo 5/prosinec 2004
PAVOUK ČERNÁ VDOVA 검은과부거미 Mé vlasy rozpuštěné na polštáři se jak Černá vdova nenápadně plíží k tvé spící tváři. Jedna, dvě, tři.. počítáš zmítající se jejich vrásky přepadávající jak nocí opilé paprsky přes okraj postele do budoucnosti minulého dne. Ležíš spoután pupeční šňůrou mých snů. Příliš volně na to, abys postrádal svobodu. Příliš pevně na to, abys věděl, že svoboda neexistuje. Víš, že netoužíš, toužíš, abys nevěděl. ( Pomalu, velmi velmi pomalu šplhám po žebříku času. Až do minulosti budoucího dne. ) 베개에펼쳐진내머리카락이검은과부거미처럼자고있는너의얼굴로살금살금기어가고있다너는몸부림치는그머리카락의주름을한개, 두개, 세개... 밤에취한햇빛처럼침대끝에걸쳐과거의앞날로넘어가는주름들너는내꿈의탯줄로묶여누워있다네가자유를갈망하도록매우느슨하게자유의부재를알수있도록매우팽팽하게갈망치않음을알면서알지않기를갈망하며. ( 천천히아주아주천천히나는시간의사다리를올라간다 앞날의과거로 ) Klára Haromová 클라라하로모바
Neznámý poklad / 알수없는보화 Jiří Lukeš / 이지루께쉬 Neznámý poklad 알수없는보화 Při srpnové návštěvě Prachovských skal mě požádal pan farář Jong- Sil Lee o napsání úvodníku do podzimního čísla Nanumta+. Ač se zajímavých námětů nabízelo hned několik, jasně zvítězil ten nejlahodnější a nejvoňavější gamro (sladký rosný čaj) z Koreje. Abych zachytil tuto exotickou, u nás téměř neznámou laskominu s jedinečnou chutí a blahodárnými účinky co nejvěrněji, musím ustat v psaní, vložit do svého nejlepšího čajového šálku s horkou vodou jeden poměrně velký lístek rosného pokladu a vyčkat, než nálev získá sytou zlatozelenou barvu, jejíž kouzlo doplňuje příjemná, typicky nasládlá vůně s bylinným podtónem. V této chvíli je příprava dokončena a chuťové pohárky záhy hlásí skvělý výsledek. Již první doušek je podmanivý, proměňuje teologa v tealoga a chvalořeči se už nedá zabránit. Ludvík Kundera, velký čajový virtuoz, praví, že Čaj je více než nápoj. Je to pobídka ke snění či lépe: k meditaci. Vypít šálek čaje to by v naší dnešní uspěchanosti měla být oáza poklidného spočinutí mimo všechny zmatky, aféry, idiotské kampaně a módní vlny. Přijmeme-li tuto Kunderovu pobídku a uděláme si v životě přeci jen čas, pak už zbývá jen vyvolit pro sebe ten pravý meditační druh, ke kterému usedneme jako k dárci nápadů a nositeli harmonie. Od 14. století, kdy o prastarém nápoji pronikly přes Hedvábnou stezku do Evropy první zprávy, máme přeci jen o čaji určité poznatky. A není to jen zásluhou čajového klasika - budhistického mnicha Eisaie, který již roku 1211 sepsal knihu Zelený čaj pro zachování zdraví či přičiněním portugalského jezuity Jaspera de Cruze, jenž se v Číně vážně zaobíral čajem kolem roku 1560. Knižní trh je dnes čajovou literaturou téměř nasycen a i čajovničky v malých městech umožní solidní čajovou seanci. Gamra se to však netýká. Při dotazu na slaďoučké korejské gamro je odpovědí jen údiv a krčení rameny. Ba i knihy o něm mlčí. Ty zmiňují jen japonské, snad i gamru příbuzné, gyokuro, jehož název se překládá jako vzácná kapka rosy či perlová (drahocenná) rosa. Ač gyokuro patří k absolutní čajové špičce a jeho sladký nádech příjemně překvapí, chuťovou exkluzivitu rosného čaje z Koreje nepřekoná. Kvalitní a se zkušeností připravené gamro vykouzlí v ústech pravé divy. Jeho silná sladká chuť může být v závěru doprovázena lehkým pocitem soli na jazyku. Korejská příroda zde nabídla další specialitu. Po divotvorném žen-šenu a vyjímečné houbě Liuzhi, které vynikají svou hořkostí, zde objevujeme další lék a proti všem zvyklostem dokonce sladký! Gamro jsou vlastně sušené lístky vzácné hortensie, která roste na chladných vysočinách ve výšce okolo 700 metrů nad mořem, na úpatí jižních končin hor Bal Wang. Doporučuje se pít při cukrovce, různých dietách, čistí ústa, příznivě působí na žaludek a dokonce se podává při zánětech močového měchýře či střev, při venerických chorobách a malárii, kdy zmírňuje horečku. Také se přidává do některých pokrmů, např. do sojových omáček. I přesto je nám Čechům tento poklad utajen. Třetí šálek sladkého rosného čaje jsem dopil, úvodník dopsal a se spisovatelem Ludvíkem Kunderou souhlasím. Čaj je více než nápoj. Je lékem těla i mysli. Meditovalo se krásně a všem čtenářům Nanumta+ přeji, aby je tento dar korejských hor doprovázel do světa snění co nejčastěji. Jiří Lukeš P.S. Za obdarování tímto mimořádným čajem děkuji svým přátelům - paní Cho Young-Ran a Davidu Jurechovi. 9월에쁘라호브스끼바위산을방문할때이종실목사가나에게나눔터플러스가을호에머리말글을써줄것을요청하였다. 그때바로몇가지주제가떠올랐지만가장감미로운향이있는한국산 감로 ( 달콤한이슬차 ) 에대해쓰기로결심하였다. 이국적인것을느껴보기위해, 독특한맛과특효의효능을지닌, 우리나라에서거의알려지지않은 맛 을글로표현하는것을멈추고, 내가가지고있는것가운데가장좋은찻잔에뜨거운물을담아약간큼직한 이슬보화 의잎하나를집어넣고, 마술사가마술을부린듯향이강한옅은녹색과, 약초냄새가은은하면서달콤한향이나는물이우러날때까지기다려야한다. 잠시후준비가완료되고맛이가득담긴찻잔은곧바로뛰어난결과를발표한다. 한모금입에대자마자이미그맛에정복되어 teolog( 떼오로그 : 신학자 -편집자주 ) 가 tealog ( 떼아로그 : 티로그, 차 ( 茶 ) 학자-편집자주 ) 로바뀌어, 찬사를멈출수없다. 차 ( 茶 ) 에대한대가, 루드빅꾼데라는 차는음료수그이상이다. 그것은환상을자극하며명상을하게한다. 찻잔을들이키는것그것은우리들의일상의분주함에서모든혼돈, 스캔들, 바보같은캠페인그리고유행들을벗어난조용한휴식의오아시스이다. 라고하였다. 만약에꾼데라의이러한격려를받아들이고생활에차한잔마실시간을마련한다면우리들이생각하게되고조화롭게되는올바른 명상의종류 를자기자신을위해선택하게된것이다. 옛날음료에대한첫번째소식이비단길을통해유럽으로들어온 14세기부터우리들은분명히차에대해알고있었다. 그리고 1211년 건강을위한녹차 라는책을쓴 차의원조 불교승려에이사이의공적이아니거나또는 1560 년경에중국에서차를취급하였던폴투갈예수회야스페르데크루즈의시도도아니더라도오늘날서점에는 차에관한서적들 로넘쳐나고그리고작은도시에서는 작은찻집 에서실속있는차모임이열린다. 그러나감로에대해서는아직언급되지않고있다. 한국감로차에대해질문을하면대답은어깨를으쓱올리며반문할것이다. 그리고감로차에대해설명하는책들도없다. 그것은일본차로들린다. 감로는 진귀한이슬방울 또는 진주이슬 의뜻을가진일본차 교꾸로 로들린다. 교꾸로가최상의차에속하고그리고그의달콤한향내가놀랍지만한국산 이슬차 의맛의독특성을넘어서지는못한다. 감로의품격과맛은입안에서정말놀라움을자아내게한다. 강한단맛의뒤끝은 혀의짠맛 을약하게느끼게한다. 한국의자연은독특한특산물을생산하였다. 산삼과특별한버섯인영지의쓴맛은우리들의약으로알려졌고그것들의쓴맛은몸에좋다. 감로는발왕산남단산기슭해발 700미터이상의고랭지에서자라는귀중한수국의잎을말린것이다. 당뇨, 다이어트, 구강청결, 위장병과신장염, 말라리아와같은열병등에효험이있다. 간장과같은음식에넣어도좋다. 그런데이보화가우리체코인들에게감추어져있다. 달콤한이슬차 세번째잔을비우면서, 나눔터플러스머리말을모두썼고그리고소설가루드빅꾼데라의이야기에동의하였다. 차는음료수이상의것이다. 차는육신과정신의약이다. 차를마시는것은명상이며그리고나눔터플러스독자들모두가한국의산에서나는이러한선물로자주명상의세계로인도될수있기를바란다. 이지루께쉬추신 : 이특별한차를선물로준나의친구조영란과다빗유레흐에게감사드린다. 2
SEKCE: KŘESŤANSTVÍ 기독교 Významné osobnosti křesťanských dějin (IV) PRVNÍ PROTESTANTSKÝ PŘEKLAD BIBLE DO KOREJŠTINY I SU-DŽǑNG (1842-1886) I Su-džǒng, jeden z prvních protestantů v Koreji a vůbec první člověk, který přeložil bibli do korejštiny, se narodil v roce 1842 v Koksongu v provincii Jižní Čǒlla. Podle zvěsti je prý známý jako potomek katolíka I Sǔng-huna. Traduje se, že I Su-džǒng byl buď jakožto učenec umírněné osvícenecké frakce nebo jako obchodník pověřen soukromými domácími pracemi u šlechtice Min Jong-ika. 19. 9. 1882 odjel jakožto neoficiální člen zahraniční mise do Japonska zkoumat tamní instituce. Hned po příjezdu se seznámil s japonským předním zemědělcem a vedoucí postavou tamního křesťanství v jedné osobě, s Ččǔdasenem ( 1837-1908 ). Navázali spolu přátelství a I Su-džǒng učíce se o způsobu moderního zemědělství, práva, poštovních služeb a dalšího, se začal blížeji zajímat i o čínsky psanou Bibli a počal pozorně naslouchat křesťanské doktríně. Jeho zprvu jen intelektuální zájem se brzy prohloubil v pevnou víru. 29. 4. 1883 po přípravě na křest v Japonsku pobývajícím misionářem amerického presbyteriánského kostela G. W. Knoxem byl nakonec japonským knězem Jasǔkawou v tokijském kostele ( nowolčong ) pokřtěn a stal se tak vlastně prvním korejským protestantským věřícím. Toho roku se kromě 400 pozvaných japonských křesťanských vůdců také I Su-džǒng jako čestný korejský host zůčastnil třetí celonárodní křesťanské konference, která se konala mezi 8. 12. květnem. 11. 5. před sněmem sloužil dokonce korejsky bohoslužbu. Poslední den během bohoslužby v přírodě měl I Su-džǒng kázání, v němž soustředíce se na čtrnáctou kapitolu Janova evangelia učinil své vyznání. Jeho kázání bylo následně pod názvem Náboženské vyznání publikováno v křesťanském časopise Jukhap, číslo 34 ( květen 1883 ). Stalo se důležitým materiálem osvětlujícím protestantskou víru, a je vlastně vůbec i prvním korejským protestantským náboženským vyznáním. V tomto svém vyznání osvětlil, že díky vedení Ducha svatého se dostal k učení Bible, doznal, že sice správný výklad snad chápe, přesto je pro něj ještě spousta věcí v nedohlednu. Také zdůraznil, že základ jeho víry leží především v 14. kapitole Janova evangelia, jež je slovem, kde Ježíš čelící svému brzkému odchodu z tohoto světa si k sobě po jednom zve své žáky; je to slovo, které utišuje bolest z rozchodu, je to text plný pohnutí, lásky, lidskosti. Právě I Su-džǒngovo obrácení, jeho veřejné vyznání víry, bylo pro nejlepší americké misionáře i japonskou církev velkým podnětem vzhledem ke korejskému misionářství. Již křesťan I Su-džǒng v touze šíření Bible mezi svými korejským bližními počal pracovat na jejím překladu. I Su-džǒng - jenž pod vlivem a spoluprácí tehdy v Japonsku působícím vedoucím Americké biblické společnosti H. Loomisem již počátkem června 1883 měl dokončeny překlady Evangelií a Skutky apoštolů, začínal pracovat na Epištole Sv. Pavla Římanům. Ale jeho dobře rozběhnutá práce doznala v září zpoždění. Jednak misionáři, kteří mu měli pomáhat, byli zaneprázdněni jinými povinnostmi, jednak především i on sám neměl kvůli každodenním tříhodinovým přednáškám korejského jazyka na Zahraniční tokijské univerzitě dostatek času. Poté sice dokončil překlad Evangelia Sv. Lukáše i Epištoly Sv. Pavla Římanům, ale k tisku prozatím ještě nedošlo. Nejprve I Su-džǒng vydal roku v Jokohamě 1884 pod záštitou Americké křesťanské společnosti Nový zákon, což byla vlastně Bible v čínštině obohacená o korejské postpozice ve stylu Idu(staré korjštině). Jelikož byla psána ve znacích, byla určena především vzdělanějším šlechtickým vrstvám. Rok poté, v únoru 1885, přeložil pro prostý lid Evangelium podle Marka. Překlad byl opět vydán pod záštitou Americké biblické společnosti v nákladu 87 stránkových pěti tisíců kusů. V této knize byla spolu s čínskými znaky již uvedena i jejich korejská výslovnost. U vlastních jmen se snažil zachovávat výslovnost podle Bible, jméno Ježíš však opsal náboženským termínem duch. Tato první korejská Bible byla do Koreje přinesena prvními protestantskými misionáři H.G. Underwoodem a H. G. Appenzellerem 5. dubna 1885. Tehdy I Su-džǒng vedl hlavně korejské studenty a vůbec Korejce v Japonsku, koncem roku 1882 měl už okolo 20 obrácených na víru. V červnu 1883 otevřel nedělní školu používající jako studijní materiál katechismus v čínštině, nakonec počátkem roku 1884 založil v Tokiu první korejský kostel. Hned poté, co se v květnu 1886 vrátil do Koreje, byl obviněn z otevřeně projaponských akcí a byl odsouzen k trestu smrti. 3
SEKCE: KŘESŤANSTVÍ 기독교 개신교첫한글성서번역 이수정 (1842-1886) 한국개신교초기신자이며첫한글성서번역자의한사람인이수정 ( 李樹廷 ) 은 1842 년전라남도곡성군에서태어났다. 일설에는천주교인이승훈의후손으로도알려져있다. 이수정은온건개화파양반학자또는상인신분으로민영익의집안일을맡아보았다고전한다. 1882년 9월 19일외교사절단비공식수행원으로일본의문물제도를시찰하러일본에갔다. 그는일본에도착하자마자당시일본의대표적인농학자이자기독교계의거물인쯔다센 ( 津田仙 : 1837-1908) 을만나교분을맺으면서근대적인농법, 법률, 우편제도등을배우다가그로부터한문성서와기독교교리에관해서경청하게되었다. 그의관심은단순한학자적관심을지나서감동과신앙으로기독교에기울어지게되었고마침내 1883년 4월 29일주일에일본주재미국장로교회선교사녹스 (Knox, G.W.) 의세례문답을거쳐, 동경노월정교회 ( 露月町敎會 ) 에서일본인목사야스가와 ( 安川亭 ) 집례로세례를받아기독교인이되었다. 이로써그는일본에서세례를받은첫한국인개신교신자가되었다. 그해 5월 8일부터 12일까지동경신영 ( 新榮 ) 교회에서열린당시일본인기독교지도자들이모인제3회전국기독교인대회에참석한 400인가운데이수정은유일한한국인귀빈으로참석했으며, 5월 11일집회에서는한국말로대표기도를드렸다. 대회마지막날인 12일열린야외예배에서이수정은요한복음 14장의내용을중심으로자신의신앙을고백하는설교를했는데, 그설교는 ' 신앙고백서 ' 로일본의교회잡지인 ' 육합잡지 '( 六合雜誌 ) 제 34호 (1883년 5월호 ) 에발표됨으로써당시개신교인의의식을엿볼수있는귀중한자료가되었다. 이는문서로남아있는한국개신교최초의신앙고백서이기도하다. 그내용을잠시살펴보면, 그는우선성령의인도하심으로성서의교훈에이르게된점을밝히고그성서의참뜻을이해하는데만분의일도못미친점을시인하면서, 자기신앙의핵심이요한복음 14장에근거하고있음을고백했다. 이글은예수께서세상을떠나기에앞서제자들을한자리에불러앉히고이별의아픔을위로해주는글로서, 감격과사랑과인정이함께배어나는마음아련한글이다. 이러한이수정의개종과공개적인신앙고백은한국선교의가능성을모색하던재일미국선교사들과일본교회에큰자극을주었다. 기독교에입교한뒤이수정은성서를동포들에게읽혀야겠다는일념으로한글성서번역사업에착수하였다. 당시일본주재미국성서공회총무였던루미스 (Loomis, H.) 의적극적인권유와협력에힘입은이수정은 1883 년 6월초에이미복음서및사도행전번역을끝내고로마서를착수한상태였다. 그런데잘진행되던그의성서번역사업이 9월에와서는지연되었다. 그이유는그의일을도울선교사들이나보조자들이다른일로바빠동참할수없는데다그역시 8월부터하루에세시간씩도쿄외국어학교에나가조선어를가르쳐야하는바쁜일정때문이었다. 이후이수정은누가복음과로마서도번역했으나인쇄되지는못했다고전한다. 먼저이수정은한문성서에우리말이두 ( 吏讀 ) 식의토를단 ' 현토한한신약전서 '( 懸吐韓漢新約全書 ) 를 1884년요코하마에서미국성서공회명의로간행하였다. 이는한국의식자양반층을대상으로한성서번역작업이었다. 이어서그는 1885년 2월에는일반백성들을위한순한글성서인 ' 신약마가젼복음셔언해 ' 를번역했는데, 역시미국성서공회가발행처이며양지 87면의책으로 5천부가발행되었다. 이책은국한문혼용으로한문옆에한글로훈을달았다. 고유명사의경우가능하면성서원어발음을따르려노력했는데, 예수를 ' 예수쓰 ', 신의명칭을 ' 신 '( 神 ) 으로표기했다. 이한글성서가바로 1885년 4월 5일인천을통해국내에처음입국한개신교미국선교사인언더우드 (Underwood, H.G.) 와아펜젤러 (Appenzeller, H.G.) 가가지고들어온책이다. 한편이수정은당시일본에유학온한국학생들과교포들을대상으로열심히전도했는데, 1882 년말까지 20 여명의신자가생겼으며, 1883 년 6월에는한문요리문답서를교재로하는주일학교를개설하였고, 마침내 1884 년초에는동경에최초의한국인교회가설립되었다. 1886년 5월귀국하자마자일본에서의공공연한활동으로친일의혐의를받아처형되었다. I Su-džǒng účastnící se v květnu 1883 celonárodní křesťanské konference (uprostřed v doboku korejském tradičním obleku) / 1883 년 5 월개최된일본전국기독교인대회에참석한이수정 ( 가운데한복입은이 ). 기독교역사인물 (IV) 4
Sekce: Křesťanství 기독교 Významné osobnosti křesťanských dějin (IV) Mistr Jakoubek ze Stříbra (1373-1429), muž který jako první přisluhoval Večeři Páně pod obojí Jako univerzitní student předčil při bakalářských zkouškách roku 1393 spolužáka Jana Husa, roku 1397 se stal mistrem na fakultě artistické (filosofické) a od roku 1399 zde začal také působit. Přestože se žádná z jeho přednášek nezachovala, lze usuzovat, že jeho činnost byla úspěšná. Roku 1400 se totiž stal examinátorem u zkoušek bakalářských a v říjnu roku 1402 byl zvolen, aby s děkanem dohlížel na zachovávání universitních předpisů. Jeho universitní dráha, snad směřující až k tomu, aby se stal děkanem či rektorem, se dále nevyvíjela s ohledem na jeho osobní skromnost, nejspíše však také vzhledem k existenčním starostem, protože nemohl být živ jen jako universitní učitel. Ponořil se proto do studia theologie s cílem získat nějaký post v církvi. Roku 1402 byl vysvěcen na kněze, ale až roku 1405 obdržel díky přímluvě přátel velmi skromné místo oltářníka v chrámu sv. Štěpána Na rybníčku v Praze. Nemysleme si však, že Jakoubek usiloval o hmotné výhody tím získané a jejich rozmnožování. Naopak, od samého začátku se angažoval proti této zvyklosti. Duchovní poslání konal upřímně a s láskou. Kristus a jeho učení se mu nestaly prostředkem k dosažení bohatství a k vystupování před davy coby vyvolenec Boží. Jeho programem se stalo vyproštění člověka ze stínu hříchu a jeho vedení cestou pokory a zbožného života. Jakoubek se pravděpodobně narodil v Bítově u Stříbra v západních Čechách v rodině sedláka na panství řádu křížovnického. Tam mohlo mít počátek jeho vnímání vztahu duchovenstva k majetku, otázka, která se mu stala důležitou. Odmítal majetek duchovenstva, jeho pokryteckou lživost a světskou marnivost. Poukazoval na prvotní stav duchovenstva, které žilo jen v Kristu a bez majetku v kontrastu s tehdejším duchovenstvem, které žije v bohatství tohoto světa, ale osobuje si světskou pravomoc nad statky chudých. Křesťanský svět podle něj žil v lesku ornátů a slov, ale v bídě ducha. V kázání z února roku 1410 Jakoubek káže hněvivě proti duchovenstvu, správcům církve a doktorům theologie. Roku 1411 promluvil Jakoubek na universitním fóru s kritikou otázky liturgické s důrazem na to, že má-li věřící přistupovat očištěn od hříchu ke stolu Páně, je nutné, aby nabídl své srdce Kristovi, srdce prosté od všech rušivých působení chrámu: honosných obrazů, soch, hudby a jiných vnějších dráždidel. To vše jsou věci vymyšlené na zaslepování věřících a k získávání peněz, proto je to nutné bez milosti odstranit a to v zájmu obrany Kristovy cesty. Smělá kázání Jakoubkova vyzývala světskou moc k odejmutí majetku kněžím, neboť jim je přítěží ve vykonávání jejich úřadů, a k jeho použití pro obecné blaho církve. V lednu 1412 došlo k vrcholu Jakoubkovy útočnosti. Jeho projev Positio de Antichristo identifikoval s Antikristem papeže. Ten se protiví životu a nauce Kristově a obklopený bohatstvím a slávou světa, toho všeho zneužívá. To vyvolalo silný odpor ze strany církve. V létě 1412 dal papež Jan XXIII. sbírat v Praze peníze formou odpustků, aby mohl financovat válku proti neapolskému králi Ladislavovi. Vedle kritiky ze strany Mistra Jana Husa nezůstal ani Mistr Jakoubek pozadu. Toto papežovo konání zavrhl jako odporující lásce a nemající schválení Kristovo. Odpustky pak označil za svatokupecké kacířství, v němž hřích již není pokládán za hřích, ale vidí se v něm svrchovaná počestnost a ctnost. V únoru 1413 pak vystoupil na universitní schůzi s obhajobou Mistra Jana Husa. Žádal pro něj lhůtu na obhajobu, volal po obnovení křesťanského pokoje a donucení duchovenstva žít dle předpisů evangelia. Největší přínos Jakoubkův však je v otázce svátosti Večeře Páně. Otázka svátosti oltářní a transsubstanciace spolu s učením Viklefovým v této věci jej plně zaměstnávala. Jak se vyrovnává současná církev s ideálem Kristovým? Viklef učil, že podstata chleba a vína i po posvěcení zůstává. Čeští universitní mistři s ním sympatizovali, avšak neodhodlali se to veřejně odhalit vzhledem k nátlaku papeže Řehoře XII. proti šíření takovéto kacířské myšlenky. Mistr Jan Hus tehdy vystoupil se svým traktátem De corpore Christi, v němž se přiblížil k učení Viklefovu. Mistr Jakoubek pak byl příznivcem remanentního učení Viklefova ještě větším. Že podstata chleba trvá i po proměně oběti ve svátost, je pro něj vírou katolickou a apoštolskou, jak napsal ve svém traktátu De remanentia panis. Pokračování na straně 7 5
Sekce: Křesťanství 기독교 스뜨지브로의야꼬우벡교수 (1373-1429) 양종성찬을처음시행한사람 대학시절인 1393년그는학사자격시험에서동기생인얀후스보다두각을나타내었으며, 1397년에철학부의교수가되었고, 1399년부터학교에서가르치기시작하였다. 지금까지남아있는강의록은없지만, 1400년에학사시험의시험관이되었고, 1402년 10월에는학장과함께대학규칙준수를감독하도록선임되었던점으로미루어보아그의교수로서의활동은성공적이었던것으로추정된다. 대학에서의역정, 말하자면학장이되고총장이되었던그의행로는그의겸손한성품에대한고찰로써만이해될수는없다. 그의역정을보다잘이해하기위해서는그가겪었던생계문제를또한살펴보아야한다. 대학선생의직분만으로는삶을유지할수없었던것이다. 그래서그는교회의직책을얻을목적으로신학연구에몰두하였다. 1402년신부로서품되었으나, 1405년까지친구의도움으로프라하리브닉에소재한성스뗴빤교회에서제단을받드는조그만자리를가질수있었다. 하지만야꼬우벡이그일로물질적인이익을얻어그것을증식시키려고노력한것은아니었던것같다. 반대로그는처음부터교회직을통해물질적인이익을얻는것에반대하였고목회자의사명을충성스럽게사랑으로실천하였다. 야꼬우벡에게그리스도와그의가르침은부를얻는수단이아니었다. 죄의그늘에서사람을구하여겸손과경건한삶의길로인도하는것이그의프로그램이되었다. 야꼬우벡은서부체코지방비또바우스뜨지브라에서기사수도회 ( 기사단이라고도알려진수도단체. 체코의기사수도회는붉은별십자기사단이라불린다. 성야녜스까에의해 1233년에의료단체의형식으로창설되었으며, 1237 년에교황그레고리 9세에의해수도단체로승인되고기사단의면모를갖추게된다 ) 의영지를경작하던농가의아들로태어났다. 그에게매우중요한물음이었던성직과재산소유의관계에대한인식이이곳에서최초로시작된것으로보인다. 그는성직자의재산과위선과세상의허영심을거부하였다. 세상의부요함을누리며가난한농가에대한세속적권리를당연한것으로여겼던당시성직자들과는달리재산없이오직그리스도안에서살아가는성직자본래의모습을보여주었다. 그에따르면기독교는눈부신제의와찬란한말속거하고있었지영적가난함속에거하고있지않았다. 1410년 2월의설교에서야꼬우벡은분노하며성직자와교권자들과신학박사들을비판하였다. 1411년야꼬우벡은대학포룸에서비판적인질문을통하여, 신자들이성찬식탁에서속죄가되기위해서는그리스도께정성을드려야하며, 이를위하여마음을어지럽히는성전의모든방해물, 즉휘황찬란한그림들, 동상들, 음악그리고그외의다른 외부적인자극 으로부터벗어난순전한마음이필요하다고역설하였다. 그모든것은믿는자들의눈을가리고돈을모으기위해고안해낸허구적인것들이며, 따라서그리스도의길을지키기위해단호하게그것들을제거할필요가있다. 야꼬우벡의용감한설교가세속권력자들이성직자들의재산을몰수하도록자극하였다. 왜냐하면그들은성직자의교권의활동과교회의일반적인복리를보장해야하는채무자들이었기때문이었다. 1412년 1월에야꼬우벡의공격은극에달하였다. 그의주장 적그리스도에대한입장 (Positio de Antichristo) 은교황을적그리스도로규정하였다. 교황은그리스도의삶과가르침을반대하며그리고재물과세상의영광에둘러싸여모든것을남용하고있다. 그의주장은교회의강한반발을불러일으켰다. 1412년여름에교황요한 23세가프라하에서교황반대파인왕라디슬라브와의전쟁비용을마련할수있도록면죄부를팔아모금을하는것을허락하였다. 얀후스교수의비판이있자야꼬우벡교수도가만히있지않았다. 이러한교황의행위를그리스도의사랑에위배되고그리스도의동의를얻지못하는것으로서거부하였다. 죄를죄로여기지않고최고의진실과선행으로생각하는 면죄부는거룩한것을사고파는이단으로단정하였다. 1413 년 2월에대학회의에서얀후스교수의변호자가되었다. 그를위한변호의기간연장을요청하였고기독교의평화의회복과복음의말씀대로살아야하는성직자의의무를주장하였다. 그러나야꼬우벡의가장우선순위는성만찬의거룩성에대한질문이었다. 제단의거룩성과화체설에대한질문은이에대한위클리프의주장과함께그에게주된관심이었다. 현재교회가어떻게그리스도의뜻대로바르게될수있을까? 성만찬의축사이후에떡과포도주의본질이그대로남았다고위클리프는가르쳤다. 체코대학교수들은그의주장에공감하였으나, 교황그레고리 12세가그러한이단의사상이확산되는것을탄압하는것에대한견해를공개적으로밝히기로결심하지못하였다. 얀후스교수는 그리스도의육체에대하여 (De corpore Christi) 라는소책자에서위클리프의주장과비슷한자신의견해를피력하였다. 야꼬우벡교수는위클리프의기념설의열렬한추종자가되었다. 그의소책자 기독교역사인물 (IV) 8 페이지에계속 6
Sekce: Křesťanství 기독교 Významné osobnosti křesťanských dějin (IV) Jakoubek se sblížil s tzv. mistry drážďanskými Petrem a Mikulášem, kteří přinesli do Prahy z ciziny mnoho smělých myšlenek, které se dočkaly odezvy v českém reformním hnutí. Jejich vliv na Jakoubka se projevil roku 1414 v myšlence uskutečnit podávání svátosti oltářní laikům pod obojí způsobou, tedy chleba i vína, jako tomu bylo v prvotní církvi. Jakoubkovi se základem tohoto úsilí stala Ježíšova slova z Janova evangelia: Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky (J 6,53-58). Odpírání kalicha Jakoubek rozuměl jako konání proti rozkazu Krista. Obě složky svátosti jsou nutné pro člověka. Věřící jsou povinni přijímat dle ustanovení Krista a nikdo to nemůže měnit, ba je nutno zvyk opačný odstranit. O potřebě přijímání pod obojí kázal a zároveň se této otázce věnoval pečlivým theologickým studiem, aby mohl vyvrátit názory protivníků. Však se již v té době formovala silná skupina Jakoubkových odpůrců odhodlaných obžalovat jej z kacířství před koncilem. Navíc Jakoubkovi před nimi ještě přitížilo, že když se Mistr Jan Hus dostal před koncil v Kostnici, stal se Jakoubek jeho duchovním nástupcem v Betlémské kapli. Zde nelze nezmínit rezervovaný postoj samotného mistra Jana Husa k Jakoubkovu úsilí prosadit přijímání pod obojí. Mistr Jan Hus odešel v polovině října 1414 z Čech do Kostnice, aby tak očistil dobré jméno své i své vlasti, obviňované z viklefského kacířství. A když se spor o kalich v Čechách naplno rozhořel a Jakoubek potřeboval od Husa podporu, nedostalo se mu jí. Hus byl v rozpacích, snad si uložil k této otázce distanc, nechtěl si přitěžovat své postavení před koncilem. Zde jsou jeho slova adresovaná Jakoubkovi: Nepospíchej s touto věcí. Když se, dá-li Bůh, vrátím, chci věrně tomu pomoci. Z toho lze usuzovat, že myšlence Jakoubkově přál, jen byl zdrženlivý. Jakoubkovi však toto nestačilo. Chtěl mít od Husa jasné slovo podpory pro zavádění přijímání pod obojí způsobou. Hus na jeho žádost reagoval traktátem, který ale Jakoubka neuspokojil, protože Husův postoj byl znovu velmi opatrný. Jakoubkovo stanovisko bylo: přijímat pod obojí je nutno, aby člověk byl spasen; Husovo stanovisko pak: přijímat pod obojí je vhodné a je to dovoleno. Navíc pak Hus ještě připojil doporučení, aby si Češi vyprosili v Kostnici povolení udílet svátost z kalicha alespoň těm, kteří o to žádají. Pro Jakoubka byla tato slova studenou sprchou, proto dopisem reagoval tvrdými slovy vůči Husovi. Rozdíl mezi stanoviskem Jakoubka a Husa na přijímání pod obojí byl tedy tento: pro Husa byla myšlenka kalicha novinkou, pro jejíž praxi je třeba souhlasu odpovědných církevních míst; pro Jakoubka byl kalich nutností přímo z příkazu Kristova, a protože pod obojí přijímala již první církev, nebyl pro něj žádný důvod, proč by měl příkaz Kristův předkládat ke schválení církevním hodnostářům. Na podzim roku 1414 proto podává Mistr Jakoubek při svátosti Večeře Páně laikům vedle chleba také víno, a jelikož universita i svaz husitské šlechty jej v tomto úsilí podpořily, stává se myšlenka na přijímání z kalicha a na jaře roku 1415 v Čechách obecně prováděnou a značně rozsáhlou v praxi. Tak se zrodil utrakvismus. Dne 15. června 1415 však kostnický koncil přijímání pod obojí odsoudil a vyzval k zastavení tohoto kacířství i za cenu užití světské moci. Reakce na tento zákaz a na Husovo upálení ze strany české šlechty byla velmi ostrá. Byl poslán hromadný protest šlechty do Kostnice a zášť lidu vůči koncilu se stupňovala. Aby nedocházelo ke zmatení v otázce svátosti Večeře Páně, vydal Jakoubek Knížky o Večeři Páně. Avšak volnost interpretace, která se vkrádá v revolučních dobách, již konala své a začalo docházet k různým excesům v tzv. lidovém kacířství. Navíc papež Martin V. zvolený roku 1417, okamžitě přistoupil k silnému tlaku na Čechy. Král Václav se však k žádné akci proti domácím neodhodlal, hnutí lidu se stupňovalo, blížila se bouře, rodilo se husitství. Ale to už by bylo jiné povídání... Použitá a doporučená literatura: Borecký, František: Mistr Jakoubek ze Stříbra (Kalich, Praha 1945, 1. vydání) Molnár, Amedeo Rejchrtovi, Noemi a Luděk: Slovem Obnovená. Čtení o reformaci (Kalich, Praha 1977, 1. vydání) 7
Sekce: Křesťanství 기독교 De remanentia panis 에밝힌대로거룩한희생제물이된후에도떡의본질은그대로있다는것이카톨릭과사도들의신앙이었다. 야꼬우벡은체코개혁운동에영향을끼친많은용감한사상을프라하에전해준소위드레스덴교수들로알려진뻬뜨르와미꿀라쉬와가깝게지냈다. 야꼬우벡에대한그들의영향은 1414년에초대교회처럼떡과잔모두의양종성찬을평신도들에게시행하자는사상에서나타났다. 그의주장은요한복음의예수의말씀에근거를두고있었다. 진실로진실로너희에게이르노니인자의살을먹지아니하고인자의피를마시지아니하면너희속에생명이없느니라내살을먹고내피를마시는자는영생을가졌고마지막날에내가그를다시살리리니내살은참된양식이요내피는참된음료로다내살을먹고내피를마시는자는내안에거하고나도그안에거하나니살아계신아버지께서나를보내시매내가아버지로인하여사는것같이나를먹는그사람도나로인하여살리라이것은하늘로서내려온떡이니조상들이먹고도죽은그것과같지아니하여이떡을먹는자는영원히살리라. ( 요 6: 53-58) 잔을주지않는것을야꼬우벡은그리스도의명령을지키지않는것으로이해하였다. 양종성찬은사람들에게필요하다. 신자들은그리스도의성만찬제정에따라떡과잔모두를받아야하며누구도그것을바꿀수없다. 양종성찬의필요를설교하였고동시에그질문에대해진지한신학연구를하여반대자의생각을반박하였다. 그러나당시에야꼬우벡의반대자들의강력한그룹이형성되어공의회에그를이단으로고발하기로하였다. 얀후스교수가꼬스띠네츠공의회에갔을때야꼬우벡은베들레헴채플의그의후임이되어더욱곤란을겪게되었다. 양종성찬의시행을노력한야꼬우벡에대해얀후스교수의신중한입장은변함이없었다. 얀후스교수는위클리프이단으로고발당한명예를회복하기위해1414년 10월중순체코를떠나꼬스띠네쯔로갔다. 체코에서성찬잔에대한논쟁이한창일때야꼬우벡은후스의지지를필요로하였는데후스는끝내그를외면하였다. 후스는감옥에갇혀있었으며, 성만찬문제에거리를두고자하였다. 그는이문제로인하여공의회로부터어려움을겪는것을원치않았다. 후스는야꼬우벡에게말하였다 : 이문제를성급하게다루지마시오. 하나님께서허락하신다면내가돌아가서이문제를돕겠소. 이를통해서후스는야꼬우벡에게신중할것을부탁한것이분명하다. 그러나야꼬우벡은그조언을듣지않았다. 그는후스로부터양종성찬에대해분명한지지의말을듣기원하였다. 후스는그의요청에대해작은소책자를써서응답하였는데그의입장은언제나조심스러웠기에야꼬우벡을만족시키지못하였다. 야꼬우벡의견해는양종성찬이인간의구원에필수적이라는것이었다. 반면후스의견해는양종성찬은구원에도움이되며이의시행이허용되어야한다는것이었다. 더욱이후스는부언하여, 최소한성찬잔을요청하는이들에게만이라도잔을베풀수있도록 허용해줄것을공의회에간청하도록체코인들을권고하였다. 이말은야꼬우벡에게찬물을끼얹는것이어서그는후스에게강력하게항의하는서한을보냈다. 양종성찬에대한야꼬우벡과후스의견해의차이는 : 후스에게성찬잔에대한생각은새로운것이었으며그실천을위해교회지도부의동의가필요했으며 ; 야꼬우벡에게성찬잔은그리스도의명령으로부터온반드시시행되어야하는것이었기에이미초대교회는양종성찬을받았으며, 그리스도의명령을교회가순종해야되는이유외에다른것은없었다. 1414년가을에야꼬우벡교수는평신도에게떡을떼고이어서잔을돌리는성만찬을시행하였으며, 대학과후스파귀족연맹이그를지지하여 1415년체코에서양종성찬의사상이일어났고그시행이확산되기시작하였다. 이것이우트라퀴스트를탄생시켰다. 그러나 1415년 7월 15일꼬스띠네쯔공의회는양종성찬을비판하였고이단의행위로발표하였다. 이의금지와후스화형에대한체코귀족들의반발이격심하였다. 귀족항의방문단을꼬스띠네쯔에보냈고, 공의회에대한백성들의적대감이점차커져갔다. 성만찬의문제에혼란이없도록야꼬우벡은 성만찬에대한짧은글 을발표하였다. 그러나혁명의시대에존재했던해석의자유가도가지나쳐서소위민중의이단으로나타나기시작하였다. 게다가 1417년에교황으로선출된마르띤 5세는바로체코인들을탄압하기시작하였다. 그러나바츨라브왕은체코사람들에게어떤탄압도하지않았다. 혁명은점점거세어지고그결과로후스파가탄생하였다. 그러나그것은오늘의주제와는약간거리가있다. 참고문헌보레이쯔끼, 프란띠쉑, 스뜨지브로의야꼬우벡교수 ( 깔리흐, 프라하 1945, 초판 ) 몰르나르, 아메데오 레이흐르따, 노에미, 루덱, 말씀으로부활된종교개혁에대한독서 ( 깔리흐프라하 1977, 초판 ) 기독교역사인물 (IV) 8
Sekce: Křesťanství 기독교 KOREJSKÁ CÍRKEV VČERA A DNES Historie korejského protestantství je okolo 120 let, korejského katolictví něco přes 200 let. Když se na tuto dobu podíváme nejen z hlediska dějin celého křesťanství, ale vůbec dějin korejského národa (věří se, že Korea vznikla skoro před 5000 lety), je to opravdu velmi krátká doba. Co všechno však znamená ta krátkost? Uprostřed dějin celosvětové křesťanské tradice zanedbatelná část, díky nedostatku času pro podílení se na utváření této dlouhé tradice jistá nemožnost Koreje jejího původního pochopení a přijetí. Samozřejmě, že nelze pominout rychlý rozvoj křesťanství v Koreji, množství výborných korejských teologů obohacujících světovou křesťanskou scénu. Na druhé straně však nelze ani přehlédnout jistou vzhledem k historii do značné míry pochopitelnou absenci přesné schopnosti přijetí základní myšlenky křesťanského dědictví a proto její následné přetransformování k obrazu svému. Zdá se, že vzhledem k opravdu krátké tradici si již křesťanství v Koreji vydobylo pevnou pozici, ale při bližším pohledu zjistíme, že v sobě zahrnuje ještě dost z tradic původních náboženství, jako například buddhismu či konfucianismu. Tyto nábožensko-morální hodnoty, tak vlastní korejskému duchu, se jeví svou přirozeností velkým protikladem k importované nové víře. Navíc, křesťanství přišlo do Koreje spolu s modernizací - ať už v evropském či americkém stylu. Spolu s ním sem byla ovšem importována i západní kultura. Ještě dodnes se dost dobře v Koreji nerozlišuje mezi opravdovým křesťanstvím a jím pro spousta lidí jen vyjadřujícím evropanstvím. Pořád dochází ke konfliktům mezi původním a novým. Abychom pochopili tuto jistou zvláštnost korejského křesťanství, musíme se vrátit do minulosti. Když se v Koreji začínaly stavět kostely, bylo to v době japonské okupace. A protože kostely jako první v Koreji tehdy představovaly západní demokracii a modernizmus, lákaly do svých řad především lidi s demokratickými ideály. Církev sympatizovala s prostým lidem, národní a společenskou otázkou naloženou na svých bedrech ulehčovala jejich bolest. Ale postoj amerických misionářů přinášejících křesťanství se s postojem Korejců značně lišil. Nejen že se nezajímali o společensko-politické či národnostní problémy, navíc se velmi obávali japonské vládní koloniální politiky, obávali se, že jakýkoliv protest by ohrozil jejich misionářství. Proto církev hlásala, že žádná politická aktivita se s křesťanstvím neslučuje. Postupně se tak však paradoxně korejská církev zpolitizovávala na opačnou stranu, až k projaponskému postoji. Pod tíhou těchto historických okolností se církev stala pasivní k sociální politice, na druhé straně se zas její sociální zodpovědnost zvýšila, což do jisté míry přetrvává až dodnes. Po osvobození sehrála církev ve vytváření nové společnosti důležitou roli. Po stáhnutí se Japonska, po deziluzi z nemožnosti vytvořit svobodný společný stát, po rozdělení severu a jihu, se pozice Američanů během budování Jižní Koreje ještě zvýšila. V tomto procesu církev a křesťané spříznění s USA dostaly důležité posty, s tím samozřejmě i moc. A tak se církev dostala ještě pod větší americký vliv, začala hlásat, že tradiční kultura a způsob života je přežitý, že je nutno se ho zbavit a nahradit západní kulturou. Zvláště v sedmdesátých letech s rychlým průmyslovým rozvojem po vzoru Západu, se začala i korejská církev o překot rozmáhat. Ovlivňovala korejskou společnost, stávala se jistým modelem nového chování, ale zároveň byla pořád něčím cizím, něčím, co nedokázalo velké masy skutečně oslovit. Pokračování na straně 11 9
Sekce: Křesťanství 기독교 한국교회의어제와오늘 한국교회는개혁교회의경우 120년, 가톨릭을포함해서 200년이약간넘는역사를가지고있다. 이것은전체기독교회의역사에서볼때도짧은것이지만, 동시에한국역사에있어서도아주짧은것이다 ( 일반적으로한국의역사를말할때 5천년이라고이야기한다 ). 전체기독교회의역사가운데한국교회의역사가짧다는것은, 교회의오랜역사를통하여축적되어온풍부한전통을한국교회가충분히소화할만한시간적인여유가없었다는것과, 또한국교회가교회사의전통에참여할수있는기회가적었다는것을말해준다. 물론한국교회가물량적인면에서는상당한성장을해왔고, 신학적으로도훌륭한신학자들을배출하면서세계교회에기여한바가결코적다고할수없지만, 그러나교회전체의신학적, 신앙적수준에있어서, 한국교회가기독교전체역사의풍요한유산들을충분히이해하고재해석해서자기것으로삼거나, 세계교회에자기자신을충분히이해시킬만큼성장했다고보기는어렵다고할것이다. 한편한국역사속에서한국교회는그짧은역사에비하여상당히확고한지위를확보하고있기는하지만, 그러나여전히한국교회는한국사회에서외래종교로비쳐지는측면이많이있는것또한사실이다. 이는한국사회에서불교나유교역시외래사조임에도불구하고오랜시간을거쳐한국사회에동화되고토착화되면서한국사회의전통의일부로, 마치한국고유의사상으로받아들여지고있는것과대조가된다. 더욱이한국교회는유럽혹은미국식의근대화와함께들어와서유럽과미국의문화를한국에이식하는데기여해왔고, 지금도기독교와유럽문화사이의구분에대한인식이불명확한채, 한국교회의특징이되어있는서구지향적성향과교회대중을이루는교인들, 혹은한국사회일반이가진한국적인정서사이에서갈등이지속되고있는것을볼수있다. 지금한국교회가가지고있는이러한특성들을이해하기위해서는한국에기독교가정착하는역사적인과정을살펴보아야할것이다. 한국에교회가세워지기시작한것은일본의식민지침략이본격화될무렵이었다. 교회는서구의민족주의와근대주의를한국사회에소개하면서자연스럽게일제의식민지배와충돌하게되었고, 그로인하여민족주의적인성향을가진사람들이교회로모이는계기가되었다. 한국교회는그초기부터민족주의적인성격을가지게되었고, 민족의문제와사회의문제를자신의과제로안고민족과함께아픔을나누게되었다. 그러나한국에기독교를전해준미국선교사들은한국인들과는입장이달랐다. 이들은한국사회의정치적인문제나민족적인문제에대해서는관심이없었을뿐아니라, 그런문제들로인하여일본식민정부와갈등을빚어선교에지장을초래하게될까두려워하였다. 그래서선교사들은교회가정치문제에관여해서는안된다고가르치게되었다. 그로인하여한국교회는차츰탈정치화되었고, 그결과신사참배를공식적으로결의하고시행하는등의친일행위까지하게되고만다. 이러한역사적인과정을겪으면서한국교회는대체로정치와사회참여에대하여소극적이되었지만, 그러나한편으로민족과사회의문제를교회의과제로여기고이일에적극적으로참여하고자하는교회의전통역시끊이지않고이어내려오고있다. 해방이후한국교회는새로운사회건설의과정에서상당히중요한역할을감당하게된다. 일본이물러난이후민족의자주적인국가건설이좌절되고, 남북이분단되면서, 남한의경우미국의주도로국가건설이이루어지게되었다. 이과정에서미국과친근한교회와기독교인들이국가의주요한지위를차지하고중요한역할을맡게되었다. 이로인하여교회는그미국지향적인성향을더욱굳히게되었고, 전통적인문화와생활양식을낡은것, 버려야할것으로규정하면서서구적인문화와신앙양태를체질화하게되었다. 특히 70년대, 서구를모델로하는산업화가급속 12 페이지에계속 10
Sekce: Křesťanství 기독교 V osmdesátých letech, po zpomalení ekonomického vývoje a jiných problémech, i korejské křesťanství začalo hodnotit svou minulost, začalo se vážně zamýšlet nad svým skutečným úkolem, nad svým posláním. Vědomo si svého důležitého společenského postavení, bylo pro něj zjištění, že se dost aktivně nezúčastňovalo národního boje, velmi tvrdé. Právě tehdy korejská církev dospěla k závěru, že se musí více angažovat ve společenské i národní otázce, že musí splatit svůj dluh korejské společnosti. Přijala to za jistý úkol, jenž jí byl uložen příkazem Božím. Aktivity v boji za lidská práva, za demokratizaci, za sjednocení Severní a Jižní Koreje, mají počátky právě v této provinilé introspektivě. Korejské křesťanství má po všech stránkách zvláštní historii, jež velmi úzce souvisí právě s historií národní. Křesťanství, které v zemi s nekřesťanskou tradicí, v níž se svým sympatizováním s prostým lidem nejprve paradoxně díky japonské okupaci rozmohlo, posléze díky novému formování v době po osvobození a v neposlední řadě tragédií rozdělení jednoho národa si své vydobyté postavení prohlubující, samo sebe formující křesťanství. Do budoucna bych si přál, aby se korejské křesťanství pokusilo sblížit s korejskou tradicí, zapustit přirozeně své kořeny, v dobrém ovlivňovat nejen korejskou společnost, ale nezapomínaje na svůj odkaz pokusit se svými mnohými aktivitami přinést do světového křesťanství i něco nového. Pastor Koh Hyun-Young (Ko Hjŏn-jŏng) (Česko-korejská křesťanská společnost; zodpovědný za výzkum v oblasti teologie) 11
Sekce: Křesťanství 기독교 하게진행되는과정에서교회가급성장하면서한국교회의이런성격은더욱굳어지게되었다. 이러한과정을통하여한국교회는한국사회에미치는영향력이그실제규모에비하여커지게되었으나동시에한국사회에서계속이질적인존재로남게되어실제로대중들개개인에게미치는직접적인영향력은그리크지않은기현상을빚게되었다. 80년대이후급속한성장의기세가꺾이면서, 한국교회는그동안의역사에대한반성을하기시작했고, 교회스스로교회가무엇인가에대하여진지하게물으면서, 교회가과연무엇을해야하는가에대한진지한고민을하게되었다. 한국교회가그동안한국사회의주요한고비에서감당해온역할이민족과사회를위해긍정적이지못했다는반성은자연스럽게교회가사회를위해서새롭게기여하고봉사하여야한다는과제로이어지게되었다. 즉교회가민족과사회에대하여빚을지고있다는것을인정하고, 그빚을갚기위해서민족의문제, 사회의여러문제들에대하여적극적으로참여하여자기몫을감당하는것이하나님이한국교회에게주신사명이라는인식에이르게된것이다. 한국교회가민족의통일문제나민중의생존권문제, 사회의민주화에큰관심을가지고적극적으로참여하게된것도바로이때부터라고할수있다. 한국교회는여러가지면에서독특한역사를가지고있다. 그것은한국의역사가가지고있는독특성과깊은관계를가지고있다. 비기독교국가인일본의식민지에서기독교가민족과함께아픔을나누면서급속하게전파되었던초기역사에서부터, 해방후새로운사회건설과정과한국전쟁을통한사회의전체적인분열, 그리고그후의일련의역사진행과정에서긍정적이든부정적이든항상중요한역할을담당해왔다. 이러한역사적인경험이한국교회의신학과신앙을형성해온것이다. 앞으로한국교회의과제는, 우선한국사회의전통과접맥하여민중의삶에뿌리내리는것과, 한국사회에긍정적인영향을미치는일일것이다. 또한세계교회에기여하여교회의전통을새롭게이어나가는일에한몫을감당하는일또한중요한과제가될것이다. 이를위한신학과예배, 교육과선교등교회의모든활동에대한연구와실천이보다활발하게, 그리고깊이있게이루어지고있다. 목사고현영 ( 체코한국기독협회신학분야연구책임자 ) 12
Sekce: Křesťanství 기독교 O organizaci sborového života Presbyterní církve Koreje Poté, co jsem po konání farářské služby přijel do Čech, znovu jsem se utvrdil v myšlence, že si je církev na celém světě velmi podobná. Zároveň jsem však mohl vidět, že způsob života - v závislosti na konkrétní historii a tradici té které církve - nese v sobě i určitý díl své odlišnosti a jedinečnosti. Korejská církev byla ve svém počátku velmi ovlivněna americkou misionářskou tradicí, což v určitém přizpůsobení se korejské společnosti vlastně trvá až dodnes. Způsob života tehdy sice rychle doznával změn, přesto však zpočátku bylo korejské křesťanství oproti šamanismu či buddhismu něčím cizím, importovaným. Přinášelo však s sebou do Koreje novou kulturu, nejde mu upřít významnou roli v korejských moderních dějinách. Církev zaujímá v Koreji vzhledem k výše zmíněnému bezesporu nepřehlédnutelné místo, přesto se však nemohu zbavit dojmu, že své kořeny ještě hluboce nezapustila. Církev se dá zkoumat samozřejmě z různých úhlů, já bych vám však chtěl v tomto eseji přiblížením každodenních událostí v týdnu představit typický život v korejském sboru, se všemi jeho běžnostmi i zvláštnostmi. Z mé vlastní zkušenosti popisuji sice především církev presbyterní, avšak většina korejských církví se od ní ve svém běžném chodu příliš neliší. Způsob popisování událostí den po dni jsem zde zvolil pro přehlednost, důležitější je ovšem celkový pohled. NEDĚLE - církevní škola Ve většině kostelů začíná tento den církevní školou. Samozřejmě, že se organizace sbor od sboru liší, ale většinou je vyučování rozděleno do následujících skupin podle věku (děti do pěti let, děti v předškolním věku, žáci základní školy prvního, druhého stupně, žáci střední školy a mladiství po skončení střední školy vlastně až do jejich svatby). Hlavní náplní církevní školy je bohoslužba pro děti, vyučování Bible v malých skupinkách a ostatní podružné akce. V korejských kostelech se nedělní bohoslužba a bohoslužba v církevní škole slouží zvlášť. - zpěváci Každou neděli hodinu před začátkem bohoslužby se sejdou zpěváci a procvičují chvalozpěvy bohoslužby toho dne. Při bohoslužbě se klade na písně velký důraz, oproti ostatním službám je status těchto zpěváků v korejské církvi velmi vysoký. Obvykle každý desátý člen sboru se účastní těchto aktivit. - nedělní bohoslužba Dříve obvykle všude začínala nedělní bohoslužba v jedenáct hodin, ale v poslední době s velkým rozrůzněním sborů i začátek bohoslužby není jednotný. Nedělní bohoslužba v korejské církvi oproti minulosti dosáhla velkého zjednodušení. Nejdůležitější částí je kázání. Lze říci, že veškeré ostatní aktivity během bohoslužby jsou jen doplňující a podpůrné. Protože je obvykle počet lidí navštěvující stejný kostel vyšší než množství míst, hodně sborů koná nedělní bohoslužby několikrát. A tak, v případě strukturou opravdu velkého sboru, se lidé někdy ani tváří v tvář nemají možnost spolu setkat. Protože se korejská bohoslužba soustředí především jen na mluvené slovo, je celý obřad v jisté míře značně skoupý. V hodně kostelech slaví svátost Večeře Páně jen dva až čtyřikrát do roka. V poslední době jsou už i sbory, které ji slaví jednou měsíčně, ale není to ještě příliš běžné. Pokračování na straně 15 13
Sekce: Křesťanství 기독교 서론 한국교회의생활 - 장로교회를중심으로 한국에서목회를하다가체코에오니, 역시전세계모든교회는하나라는사실을다시확인할수있었다. 동시에, 교회의생활이그역사와전통, 그리고그들의삶의자리에따라각기특색있는모습을하게된다는점도볼수있었다. 한국교회는한국선교역사초기에큰역할을한미국교회의영향을크게받았고, 그것이한국사회라는환경속에서발전해왔다. 한국교회는유교와불교가생활화되어있는한국사회에서이방종교였지만, 동시에한국사회에근대문명을도입한주체로서, 한국현대사에서분명한자기역할을감당해왔다. 이러한상황과역사적인경험은한국교회로하여금한국사회에서확실하고분명한자기자리를가지게하기도하였지만, 그러나아직도여전히확실하게뿌리내리지못하고있는느낌을주고있다. 한국교회의모습을여러가지관점에서살펴볼수있겠지만, 이글에서는한국교회가한주일동안어떠한활동을하는지대체로살펴보는것으로한국교회의생활과특징을소개해보려고한다. 이것은필자가소속된장로교회의일반적인모습이지만, 대부분의한국교회가대동소이하다고보면될것이다. 이글에서한주간에이루어지는일들을요일별로구분한것은특별히그날그러한일들이이루어지기때문이라기보다는, 편의상나누어배치한것에불과하다. 주일교회학교 대부분의교회는교회학교로부터주일의하루가시작된다. 물론교회에따라차이는있지만, 교회학교는대개유아부 (5세이전어린이 ), 유치부 (6세), 아동부 ( 초등학생 ), 중등부, 고등부그리고청년부 ( 연령으로구분하기도하나, 대체로고등학교졸업이후결혼전까지의청년 ) 로구성된다. 교회학교의주요활동은학생들을위한예배와소그룹성경공부, 기타자치활동등이다. 한국교회에서는주일예배와별도로교회학교에서예배를따로행한다. 찬양대 주일아침, 예배시작 1시간전에는찬양대가모여서그날의예배찬양을연습한다. 한국교회에서찬양대의지위는매우높은편이다. 예배에서찬양이차지하는비중이크고, 찬양대원들의자부심또한여타봉사부서에비해높은편이다. 찬양대원의숫자는대체로전체교인의 1/10 정도이다. 주일예배 주일예배는전에는대개낮 11시에전국에서일제히시작되었는데, 이제는하루에여러차례모이는교회도많아지고, 예배시간도다양하게되었다. 한국교회의주일예배는예전적인측면에서상당히간략화되어있다. 예배에있어서가장핵심적인부분은설교이다. 극단적으로말하면, 예배의다른모든순서는설교를보조하기위한것이라고할정도이다. 많은교회들이주일예배를몇차례에걸쳐서나누어행한다. 예배당에수용할수있는인원보다교인수가많기때문에한번의예배로는감당할수가없기때문이다. 그래서, 규모가좀큰교회에서는한교회를다니는교인들끼리얼굴을마주칠일도없는경우가많다. 한국교회예배가말씀에만집중하다보니성례전에상당히인색한편이다. 많은교회에서성만찬은일년에두번내지네번만거행된다. 최근에는한달에한번거행하는교회도늘어나고있지만, 아직은일반적이지는않다. 16 페이지에계속 14
Sekce: Křesťanství 기독교 - společné jídlo Většina sborů nabízí nedělní oběd. V případě velkých sborů se vybírá symbolický poplatek, ale v menších se dává jídlo zdarma. Lidé v sboru jsou rozděleni do určitých skupin podle služeb, přípravou oběda je podle pořadí pověřena vždy jedna z nich. I když nemohou jíst všichni členové sboru dohromady, je společným stolováním význam apoštolského semknutí alespoň zčásti docílen. - aktivity V korejském sboru jsou různé malé skupiny pověřené určitým úkolem. Asi nejreprezentativnější je smíšená mužskoženská misionářská společnost. Lidé podobného věku se setkávají, konají dobrovolnou službu jak v kostele tak venku, rozvíjejí svá přátelství. Také pro dobrý chod sboru jsou rozděleny mezi členy různé povinnosti zajišťování příprav na bohoslužbu, je zde oblast zajišťující vzdělávací aktivity, nebo například i oblast pro rozvoj lepší bohoslužby. - odpolední bohoslužba Jednou ze zvláštností korejské církve je odpolední bohoslužba. Po ranní bohoslužbě se lidé rozcházejí domů, ale opět ten samý den se do kostela znovu vracejí. Dříve, když členové sboru bydleli většinou poblíž, nebylo pro ně velkým problémem přijít znovu na sedmou hodinu na bohoslužbu, ale protože v poslední době lidé bydlí od kostela někdy značně daleko, v hodně sborech se dříve večerní bohoslužba koná už odpoledne od dvou hodin. Z určitého pohledu se zdá, že umíněné trvání na odpoledních bohoslužbách je zbytečné, ale tato snaha vychází z výzvy v Bibli: Věnujme úsilí svému setkávání. PONDĚLÍ - spolek ranní modlitby Další ze zvláštností korejské církve jsou každodenní ranní modlitby. Dříve ve čtyři, dnes většinou v pět hodin se lidé sejdou a zhruba půl hodiny se modlí, vykládá se Bible a medituje. Říká se, že právě tato ranní setkání sehrála v růstu korejských kostelů velkou roli. ÚTERÝ - studium Bible Ve většině sborů je během týdne otevřeno hned několik tříd studia Bible. Vyučuje se jednak přímo z ní, hlavně však ze speciálních učebnic. Oproti rozjímání nad přečteným biblickým textem je hodina spíše zaměřena na plánovaný duchovní rozvoj zúčastněných. - návštěvy Další ze zvláštností v korejské církvi jsou návštěvy faráře v rodinách věřících toho daného sboru. Buď si jej přímo zavolají, nebo častěji když farář podle svého vlastního úsudku rozpozná, že jej potřebují, sám přijde, vykoná bohoslužbu, poskytne radu. Takovéto návštěvy probíhají po celý rok, ale zvláště na jaře a na podzim probíhá tzv. Velká návštěva, což znamená, že farář obejde všechny rodiny. V poslední době se však objevuje vůči takovýmto návštěvám jistá averze, lidé si neradi dávají zasahovat do soukromí. STŘEDA - středeční modlitební spolek Ve středu večer se schází středeční modlitební spolek, kde se však většina času věnuje studiu a výkladu Bible. Pokračování na straně 17 15
Sekce: Křesťanství 기독교 공동식사 대부분의교회에서주일점심식사를제공한다. 규모가큰교회의경우는상징적인식대를받기도하지만, 규모가작은교회는교회에서무료로제공하기도한다. 식사준비는봉사를맡은담당자들이중심이되어교인들이구역 ( 구역에대해서는아래설명 ) 별로순번을정해참여하는식으로한다. 공동식사에모든교인들이함께참여할수는없지만, 그래도밥상공동체를통해성도의교제가어느정도이루어지게된다. 부서활동 교회안에는여러단위의소그룹들이있다. 대표적인것이남녀선교회로, 비슷한연령대의교인들이모여교회안팎에서봉사하고친교를나눈다. 또교회안의다양한필요에따라부서들이조직되는데, 예를들면예배에필요한제반사항들을준비하고더나은예배를모색하는예배부, 교회교육을지원하는교육부등등의부서들이있어서, 교인들은이들부서에편성되어봉사를담당하게된다. 오후예배 한국교회의특징가운데하나가주일저녁예배였다. 주일낮예배를행하고나서집에돌아갔다가저녁시간에다시모여다시한번예배를하는것이다. 교인들이교회주변에모여살던시절에는저녁 7시경에다시한번교회에나오는게크게부담되지않았지만, 최근에는교회로부터상당히먼거리에사는교인들이많아지게되면서예배후에집에돌아갔다가다시저녁예배에나오기가부담스러운분위기가되어, 저녁예배를오후 2시경으로앞당겨오후예배로모이는교회들이많아졌다. 어떻게보면불필요할수도있는오후예배를고집하는것은 모이기에힘쓰라 는성경말씀을따르기위해서라고말한다. 한국교회의교인들은주일은가족과함께보내는날로생각한다. 가족단위로함께교회에나와예배하고여러가지봉사와활동을하고나서함께시간을보내는가정이많아지고있다. 월요일새벽기도회 한국교회의특징가운데또하나가매일모이는새벽기도회이다. 전에는새벽 4시에모였으나최근에는대부분새벽 5시에모여 30분정도기도와성경강해, 묵상으로집회를가진다. 새벽기도회는한국교회가성장하는데큰기여를했다고평가되기도한다. 화요일성경공부 대부분의교회들은주중에몇개의성경공부반을개설하고있다. 성경공부는특정한교재를사용하기도하고, 성경의한책을공부하기도하는데, 주로강의중심으로진행된다. 대부분의성경공부는성경을진지하게독서하고묵상하기보다는교인들을훈련시키는교리학습의성격이강하다. 심방 한국교회의또하나의특징은심방이활성화되어있다는것이다. 심방이란목회자가교인의집을방문하여기도회를하고상담을하는것인데, 교인이목회자를초청하는경우도있지만대부분의경우목회자가판단하여심방이필요하다고생각되는교인을방문하게된다. 심방은항상시행되는것이지만, 특히봄과가을에는전교인의가정을순회하는 대심방 이실시된다. 심방은목회자가교인들의생활을살피고교인들을돌보는일인데, 최근에는사생활을공개하기꺼려하는분위기때문인지심방이전처럼환영받지못하는경향이있다. 수요일수요기도회 수요일저녁시간에는수요기도회가모인다. 한주간의가운데해당하는수요일에다시한번교회에모여성경말씀을공부한다는의미로모이는데, 수요기도회에서는주로성경을강해한다. 18 페이지에계속 16
Sekce: Křesťanství 기독교 ČTVRTEK - dobrovolničení pro společnost Mezi všelijakými aktivitami probíhajícími v korejské církvi patří právě dobrovolničení mezi ty nejdůležitější. Dobrovolnické akce jsou položeny v různých rovinách, i samotné pohnutky pro důvody dobrovolničení se sbor od sboru liší. Od sborů, co považují dobrovolničení za podpůrný proces provázející jejich vlastní růst; přes sbory co se cítí prostě povinovány přebírat odpovědnost za společnost, až po sbory, které se snaží pomoci zajistit takovou společnost, jež by byla schopna vytvořit ráj na zemi. Ale ať už je důvod jakýkoliv, dobrovolnické akce se staly nedílnou součástí života korejské církve. Mezi hlavní dobrovolnické aktivity patří podpora sociálně slabých, pro lidi z okolí zajišťování přístupu do knihoven, nabízení péče o děti, misionářské vzdělávání. Většina sborů se snaží odpovídat na potřeby svých bližních, v poslední době se však zvyšuje počet sborů, podle jejichž stanoviska církvi nepřísluší zasahovat do světské sféry společnosti. Dobrovolnické akce církve jsou prováděny většinou věřících navštěvujících ten daný sbor. PÁTEK - oblastní kázání Další ze zvláštností jsou oblastní kázání. Uprostřed sboru jsou vytvořeny menší jednotky (podle svého místa bydliště do menších skupin rozdělení příslušníci daného sboru), jejichž členové studují Bibli. Většinou tato oblastní kázání probíhají v pátek dopoledne či odpoledne. Pro přípravu jsou schůzky většinou ve středu či pátek dopoledne. - celonoční modlitba V hodně sborech probíhá v pátek celonoční modlitba. Spolu s ranní modlitbou je vlastně základem kontemplace. Popravdě, dnes už tolik sborů provádějících celonoční meditaci není, a když ano, lidé se většinou sejdou pozdě večer a tak po dvou hodinách modliteb se už opět rozcházejí. Náplní není jen samotná meditace, ale lidé dostávají prostor vyjádřit nahlas své náboženské zkušenosti, své přiznání k víře. SOBOTA - misie V Koreji byla misie spojena vždy především s evangelizací, vysíláním misionářů do zahraničí, stavěním a šířením kostelů v zaostalých částech. Misie - ponejvíce chápáno ve smyslu šíření církve - byla vždy velmi živá. V korejském protestantismu je stále silná myšlenka na spasení, ale korejskému charakteru přizpůsobený protestantismus s vlastním cílem evangelizace národa byl často až příliš horlivý. Navíc, i počet korejských misionářů působících v zahraničí je nejvyšší na světě. Korejská církev stále chápe misii ještě příliš úzce; ve své snaze, kdy by měla usilovat o vytváření společnosti v Božím smyslu, inklinuje k pasivitě a nedostatečnosti. Oproti dřívějšímu přímému protestantismu je teď nastolen trend, kdy sbory spíše vypočítavě usilují o svůj růst a zasahují do světských záležitostí. Přesto ale jsou i sbory, které se snaží této cestě ze všech sil vyhýbat. Způsob života korejské církve popsaný v tomto článku samozřejmě není všude úplně stejný, každý sbor má své zvláštnosti, své speciální aktivity. Ve větší míře však tento popis odpovídá. Odhlížeje teď od otázky, zda tento vývoj korejské církve je správný či špatný, věřím, že alespoň trochu vám můj článek pomohl nahlédnout do vnitřní struktury korejského křesťanství. Koh Hyun Young 17
Sekce: Křesťanství 기독교 목요일사회봉사 한국교회가하는일가운데사회봉사는상당히중요한부분을차지한다. 한국교회의사회봉사는다양한부분에걸쳐다양한차원으로이루어지고있다. 교회가사회봉사를하는이유에대하여는입장이엇갈리는데, 단순히교회성장을위한보조수단으로구제사업을하는교회에서부터, 교회가사회에대하여책임이있다는인식으로사회선교를감당하는교회도있고, 이땅에하나님의나라를건설한다는목적으로, 하나님의뜻이이루어지는사회를만들기위해사회적문제에적극적으로개입하여사회를변화시키려고노력하는교회까지다양한입장들이존재한다. 그러나어떤경우이든지, 이제는한국교회에서사회봉사는교회의필수적인사명으로여겨지고있다. 한국교회에서주로하는사회봉사는지역주민들가운데경제적으로어려운이들을지원하기도하고, 지역주민들의필요에따라도서관, 탁아소, 선교원, 복지센터등을운영하기도한다. 그러나대부분의교회들이하는일은주민들의 필요에부응 하는차원에서머물고있고, 사회문제의근본적인원인에접근하여사회의모순된구조를바로잡으려는노력은교회의영역이아니라고여기는교회들이많다. 교회의사회봉사는대부분교인들의자발적참여 (volunteer) 로이루어진다. 금요일구역예배 한국교회의또하나의특징은구역예배이다. 구역예배란교회를구성하는기초단위가운데하나인구역 ( 교인들을거주지역별로묶은소그룹 ) 회원들이모여구역장의인도로성경공부를하는것을말한다. 대부분의교회에서구역예배는금요일오전혹은오후에모인다. 이를위해구역장들을따로교육하는모임이수요일이나금요일오전에있다. 철야기도회 많은교회들이금요일저녁은철야기도회로모인다. 철야기도는새벽기도와함께한국교회기도운동의중심인데, 말그대로하면밤을세워서모이는집회이지만, 실제로철야를하는교회는많지않고대개늦은저녁시간에모여두시간정도기도회를가지고마친다. 철야기도회시간에는기도뿐만아니라 간증 이라고해서교인들이자신의신앙체험, 자신들이경험한하나님에대한고백을하여서로의신앙을공유하는기회로삼기도한다. 토요일선교 한국교회에있어서선교는대개전도 (evangelism) 와같은것으로이해되거나, 해외에선교사를파송하거나농촌등낙후된지역에교회를개척하는것을말하는것으로이해되어왔다. 즉, 한국교회에있어서선교란교회성장과동일한것으로이해되어왔다. 이러한수준의선교는상당히활발하게이루어져왔다. 한국교회의전도열기는구호적인성격이강하기는하지만, 민족복음화 라는목표를세우고진행될정도로뜨겁고공격적이었다. 또한해외에파송한선교사의숫자가세계최고수준일정도로해외선교에도열심이다. 그러나한국교회는선교를너무좁게이해해서, 사회를하나님의뜻이이루어지는곳으로만드는일에있어서는소극적이거나부정적인경향이있다. 최근에전도와교회성장이정체하게되자, 이전과같은직접적인전도보다사회봉사와구제를통한간접전도에관심을기울이는경향이나타나고있다. 그러나여전히노방전도와같은직접적인전도도꾸준히시행되고있다. 위에서살펴본한국교회의모습이한국의모든교회들에서동일하게나타나는것은물론아니다. 교회들마다특징이있고활동과지향하는바도모두다르다. 그러나일반적으로위의모습과같은큰틀에서크게벗어나지는않는다고보아도무방할것이다. 이러한모습이바람직한것인가, 혹은달라져야할부분은어떠한것인가에대한평가는다음기회로미루고, 이글에서는한국교회를소개하는것으로만족하기로한다. 고현영 18
Sekce: Křesťanství 기독교 O organizaci sborového života Českobratrské církve evangelické (ČCE) Evangelické křesťanství má v Čechách dlouhé dějiny. Už více než století před vystoupením Martina Luthera působil na pražské univerzitě jako profesor Mistr Jan Hus, příznivec Viklefova učení. Kvůli své ostré kritice církevních poměrů byl roku 1415 odsouzen jako kacíř a v Kostnici upálen. Po jeho smrti došlo v Čechách k odluce většiny českých křesťanů od římské církve, k takzvanému husitskému hnutí, kterého znakem se stalo přisluhování kalicha laikům (zatímco u katolíků laici přijímají zpravidla pouze chléb). Ale i u Husitů existovaly různé proudy. Někteří měli blízko ke katolíkům, někteří zase velmi blízko k pozdějšímu protestantismu. Název Českobratrská církev naráží na České bratry anebo Jednotu bratrskou, v roce 1467 založené hnutí věřících, které se stalo jádrem, vzorem a inspirujícím pramenem evangelické spirituality napříč stoletími. Náboženská svoboda skončila pro sbory Jednoty bratrské v osudovém roce 1620, kdy byly Čechy po bitvě na Bílé Hoře násilně vráceny ke katolicismu. Český protestantismus přežil pouze v exilu anebo tajně v rodinách až do roku 1781, kdy císař Josef II. vyhlásil Toleranční patent, kterým povolil tajným protestantům, aby se veřejně přiznali k luterství anebo kalvínství. Takto existovaly v Čechách dvě hlavní protestantské denominace, až se v roce 1918 česky mluvící křesťané luterského i kalvínského původu spojili ve sjednocené církvi s názvem Českobratrská církev evangelická (ČCE), ve které byly částečně obnoveny tradice starých Českých bratří. Za první republiky ČCE rychle rostla díky přestupování mnohých vlastenecky naladěných občanů, kteří už nechtěli být členy římské katolické církve, která bývala úzce spojena s Rakousko-Uherskou monarchií. Německá okupace v letech 1939-1945 a komunistická diktatura 1948-1989 přinesly ČCE mnohá omezení v její práci, která ale nikdy nebyla přerušena úplně. Dnes má ČCE 264 sborů a přibližně 130 000 členů. Teologové se připravují na kazatelskou službu většinou na Evangelické teologické fakultě University Karlovy v Praze. Sbory jsou plně samostatné a o nejdůležitějších rozhodnutích se rozhoduje na sborových shromážděních, která se konají jednou za rok. Členové sboru si na nich ze svého středu volí staršovstvo (presbytery), které stojí po šest let v čele sboru a je pověřováno různými úkoly a službami. Farář je sborem volen zpravidla na deset let. Sbory v jedné oblasti tvoří senioráty, kterých je celkem 14, a které společně tvoří povšechní sbor, tedy celou ČCE. Konvent je celo-seniorátní shromáždění, na kterém se jednou do roka setkávají delegáti sborů, vysílaní jednotlivými staršovstvy. Tam se hovoří o různých potřebách či problémech sborů, navrhují se možná řešení a jejich vykonáním je potom pověřen seniorátní výbor čele se seniorátním seniorem, který je volen konventem na dobu šesti let. Celocírkevní shromáždění se nazývá synod, koná se jednou ročně a tvoří ho přibližně 100 delegátů z jednotlivých konventů. Synod se zaobírá celocírkevními záležitostmi i teologickými otázkami, kterými ho pověřily konventy. Práci celé církve usměrňuje synodní rada zvolená synodem taktéž na dobu šesti let (ve všech volených výborech jsou stejnou mírou zastoupeni duchovní i laičtí členové církve). V čele synodní rady stojí synodní senior, který reprezentuje celou ČCE i na veřejnosti. V rámci synodní rady pracují různá oddělení, která jsou pověřena úkoly náležejícími do jejich sféry. Takovými jsou například oddělení výchovy a vzdělávání, oddělení mládeže, oddělení ekonomické i oddělení ekumenické. Úzce spojena s ČCE je Evangelická diakonie, která se zaměřuje na charitativní činnost, například na péči o staré lidi, dlouhodobě nemocné, lidi s postižením. Poskytuje dočasné zázemí zanedbávaným opuštěným dětem, věnuje se ohroženým mladým lidem, mohou se na ní obrátit lidé v těžkých životních situacích. Diakonie má celkem 30 středisek po celém území ČR. Typický týden v českobratrském sboru vypadá například takto: V neděli ráno se setkávají všichni členové sboru na asi hodinových společných bohoslužbách. Na bohoslužbě je přítomno asi 50-100 lidí, což je však v každém sboru různé. Písně, které se tam zpívají, jsou většinou z Evangelického zpěvníku a jeho dodatku, nebo z mládežnického zpěvníku Svítá, to však není pravidlo. Ve vícero sborech se mohou děti během kázání zúčastnit nedělní školy, biblického programu speciálně přizpůsobenému jejich věku. Po skončení bohoslužeb bývá možnost chvíli setrvat v prostorách kostela nebo fary, kde je při šálku kávy a čaje příležitost k vzájemnému seznámení a ke společnému rozhovoru. Prostory sboru slouží během celého týdne pro různé aktivity, pravidelná i nepravidelná setkání členů sboru, kam jsou samozřejmě zváni i hosté a zájemci o život v ČCE. Takovými setkáními jsou například: Biblické hodiny, náboženství pro děti, konfirmační příprava, mládež, třicátníci, v některých sborech sdružení, což jsou setkání střední generace, senioři (tj. setkání pro věkem starší). V rámci sborů ČCE pracuje křesťanská služba, pod jejímž názvem se skrývají aktivity sborové diakonie. Sbory často podnikají společné výlety, mají navázané partnerství napříč sbory ČCE, ale i se širokou ekuménou doma i v zahraničí. Daniela Rothkegel seniorátní farářka pražského seniorátu Českobratrské církve evangelické 19